Název: Mezi třemi dcerami, hromadou cukru a jednou máminou hlavou
Ahoj!
Jmenuju se Lucie, jsem máma na plný úvazek, pracují na full time a prodavačka posypků…K posypkům jsem se dostala přes mé tři dcery, chtěly je totiž všude. Mám pocit, že si je sypaly i do bramborvé kaše. Takže abych se lépe představila, za prvé jsem matka, za druhé holka co pracuje na full time v HR a za třetí ( normálně bych se nazvala magor ), ale bude znít lépe, když se nazvu jako šílené ENTP, co stále musí dělat něco navíc. Je to peklo, protože místo nohou nahoře u televize, večer uplouduji nové produkty, hledám nové dodavatele a studuji jako ozdobit dort tím a tím, aby to drželo. Holky 12, 10 a 9 let jsou statečné, že to se mnou vydržely, protože je to občas peklo. Manžel to už dávno vzdal. Takže 4 holky, v starém domě, kde vařím na kamnech z 80. a snažím se to nějak opravit. Vypadá to, jako že žijete ve sdíleném domě s malou dívčí kapelou, která hraje na nervy místo hudby. Ale miluju je víc než čokoládový dort s dvojitou náplní.
Kdysi jsem snila o tom, že budu mít kavárnu. Pak jsem snila o spánku. A nakonec jsem se rozhodla, že když už neusnu, tak si alespoň otevřu obchod s cukrářskými potřebami. A tak vznikl můj sladký projekt – malý obchůdek, který voní po vanilce, marcipánu a po odvaze dělat něco jen pro sebe.
Proč blog? Protože potřebuji mluvit s dospělými lidmi, kteří mi neřeknou „mami, kde je můj život?“ když nenajdou ponožky. A taky proto, že svět mateřství a podnikání není jen růžový obláček (ačkoliv tady máme růžového dost – hlavně ve formě polevy).
Chci ti ukázat zákulisí našeho života:
➡️ Jaké to je, když děláš děláš reporty a zároveň vaříš těstoviny.
➡️ Jak se z krabice s cukrovými perličkami stane poklad do školního projektu.
➡️ A jak i unavená máma může večer sednout ke stolu a říct si: „Jo. Zvládla jsem to. Dneska zas jeden krok blíž ke svému snu.“
Tenhle blog bude trochu o podnikání, trochu o pečení, ale hlavně o životě. O tom, že někdy máme pocit, že to nedáváme – ale stejně to každý den nějak dáme. S úsměvem, s pusinkou od marmelády a s trochou chaosu v pozadí.
Díky, že jsi tady. Jsi vítaná. I v teplákách a s rozcuchanými vlasy. Tohle je bezpečný prostor – pro mámy, tvůrkyně, bojovnice i ty, co prostě jen potřebují slyšet: jsi dobrá. Jde ti to. A nejsi v tom sama.
S láskou (a trochou cukru navíc),
💗 Lucie
Komentáře
Okomentovat